DescriptionČeský Národní dům byl řešen jako jednopatrový objekt s palácovým průčelím se středním pětiosým rizalitem, přičemž hlavní sál se nacházel v zadní části ve dvorním křídle. Hrálo se zde divadlo, provozovalo kino. Ke stálému divadelnímu provozu byl objekt adaptován v letech 1939–1940, kdy se sem muselo uchýlit české divadlo. Další úpravy probíhaly v následných desetiletích. Zásadní však bylo, že roku 1976 divadlo vyhořelo. Na základě toho bylo rozhodnuto o celkové přestavbě a vestavbě nové divadelní budovy. Autor projektu, ostravský architekt Ivo Klimeš, využil původní průčelí a přední trakt historické stavby, zatímco vlastní divadlo řešil jako novostavbu v podobě dvorního křídla s dynamicky modelovanou hmotou sálu a provaziště, opatřenou keramickým obkladem. Architektonicky řešený vestibul člení světlík se skleněným lustrem od Jaroslava Svobody. Na schodišti do patra se nachází tapisérie „Představení začíná“ od ostravské výtvarnice Věry Tošenovské. Sál pro reformované kukátkové divadlo s proměnlivým prostorem jeviště řešil Ivo Klimeš ve snaze přiblížit herce k divákovi. Interiér, včetně sedadel, je dílem Radima Ulmanna. Výslednou podobou je propojení novorenesanční architektury s divadelní budovou v intencích pozdního internacionálního stylu.